Single Sign-on

No jo, uz me to vazne nebavilo. Nahodit masinu, nalogovat, natahnout SSH klic a pracovat. Toz takhle tedy ne. Nainstaloval jsem pam_ssh poladil a ted: nahodim masinu, zadam heslo k SSH klici a to je vsechno. Overi me to, natahne klice a ssh na vsechny stroje jede bez hesla hezky overeny pres SSH klic. Krasa.

Proc to tu ale pisu je, ne ze bych objevil Ameriku, alebrz proto, ze mi to nefungovalo a nevedel jsem co s tim. Ono me to pres ten SSH klic overilo, ale ssh-agent nemel natazeny klice, takze jsem jak trubka musel vytukavat heslo ke klici. Kde byl problem? Posledni radek v /etc/pam.d/system-auth-ssh ma byt:
session optional pam_ssh.so
Kdybych poradne cetl dokumentaci, fungovalo by to hned. Ale to ja jsem musel cist dokumentaci na domovsky strance pam_ssh. Ja blahovy! Nicmene jsem na nejaky wiki od sabayonlinuxu nasel navod. Ono je to postaveny na gentoo, toz se to siklo, vsechno ostatni co jsem videl bylo na FC a ty konfigy pro pam.d vypadaly UPLNE jinak nez ty moje. A rozhodit si takovou vec jako je prihlasovani. Dekuju pekne. Tak ted uz si to snad budu pamatovat…

Problemy s WiFi pripojenim

Kdo pouzivate gentoo, WiFi pripojeni s wpa_suplicant a upgradovali jste na verzi 0.5.x a nejde se vam pripojit k AP, tak si upravte umisteni souboru /etc/wpa_suplicant.conf na /etc/wpa_suplicant/wpa_suplicant.conf, abyste na tom nestravili pul dne jako ja.

Hloupa chyba. Behem emerge to pise, ale jak jsem to delal hromadne, tak jsem si toho, debil, proste nevsiml.

XOSD podruhe, nefungujici diakritika a co z toho

Takze jelikoz posloucham mp3ky v audacious a uz mam konecne ten xosd plugin, tak mi v nem ale zase nefunguje cestina. Coz jsem hned nezjistil, pac jsem v posledni dobe poslouchal samy veci s anglickyma nazvama. No dobre, rikam si kouknes do zdrojaku (uz chapete vyhodu open source?) a opravis to. To nemuze byt tak tezky. Takze prvni zacinam v pluginu pro XOSD. Jenze tam to vypada ok.

Dalsi test: Zkusit pres echo a rouru poslat neco ceskyho xosd_cat, jestli to bude ok. NENI! Sakra, ze by blbej font? Specifikuju font. Zkousim ruzny kodovani. NIC. Toz koukneme do zdrojaku (porad vam neni jasna ta vyhoda open-source?), treba neco zjistime. Zjistili jsme leda tak KULOVY. Takze zacinam podezrivat Xorg server. PROC? Protoze:

1. Nejde diakritika v xtermu. Teda jsou jen ýáíé. Coz podle Czech HOWTO je tim, ze pouzivame blbej font. Jenze my pouzivame spravnej. Pac na Xorg 6.8 to slo.
2. Nejde diakritika v urxvt. VUBEC. Stejny nastaveni v Xorg 6.8 fungovalo.

Je taky mozny, ze mam neco blbe v konfiguraci. Kdyz jsem migroval, tak jsem musel upravovat layout cesky klavesnice. Nechtelo to psat cesky znaky. Slovenska fungovala dobre. Nechapal jsem. To byla verze 7.0 Xorg serveru. Ale je mi podezrely, ze by neprevzali zrovna tyhle veci ze starsiho 6.8, kde to fachcilo. Nekde je zrada a nevim kde. A to by mohlo vysvetlovat nefachcici diakritiku nejen v XOSD, ale treba mi nezabira ani fallback encoding v audacious. Nastesti jsem zvyklej psat bez diakritiky, takze mi to zase tak moc nevadi. Navic plne cesky dokazu psat v gvimku, takze to je zachrana, kdyz to potrebuju. Budu se v tom muset casem pohrabat. Uz me to zacina nepatrne sr*t.

Jeste me napada, ze by Xorg jel vnitrne na unicode a nechce se mu moc kamaradit s iso-8859-2. Coz by teda byla hanba. Ja UTF-8 ani jiny unicode nechci… Ja chci iso-8859-2!

Update 19.11.2006, 14:01

Cestina v xtermu uz funguje, jak ma. Do teto doby funkcni locale v /etc/env.d/ prestaly fungovat nebo mozna zacaly fungovat jak mely, to je jedno. Spravny nastaveni tedy je:
/etc/env.d/02locale/
LANGUAGE=english
LC_CTYPE=cs_CZ
LC_NUMERIC=cs_CZ
LC_TIME=POSIX
LC_COLLATE=cs_CZ
LC_MONETARY=cs_CZ
LC_MESSAGES=en_US
LC_PAPER=cs_CZ
LC_NAME=cs_CZ
LC_ADDRESS=cs_CZ
LC_TELEPHONE=cs_CZ
LC_MEASUREMENT=cs_CZ
LC_IDENTIFICATION=cs_CZ
Coz ma za nasledek, ze datum, cas, mena, atd. jsou podle ceskych specifik, ale systemove zpravy, menu v programech, atd. jsou anglicky. Pozn. nekompiluju s USE="nls", coz by pridalo preklady sys. hlasek, menu, atd. v jinych jazycich (to ja nepotrebuju, me to staci anglicky).

Puvodne jsem mel i blbe nsatveny LC_MESSAGES a sice na us_EN, coz je blbost, takze nesel ten xosd_cat. Nastavenim LC_MESSAGES=en_US to zacalo fachcit tak jak ma.

XOSD

Dneska jsem omylem (jak uz to tak byva) nasel XOSD plugin pro audacious. Ten clovek udelal presne to, co jsem chtel udelat ja. Preportovat stavajici XOSD plugin z xmms nebo BMPx pro audacius. Je skvely, ze to udelal. Bomba! Zase jsme o krok dal.

Takze ted uz mi chybi jen XOSD plugin pro Gajim. Jenze Gajim zatim (?) neumi pluginy. Hlaseni v tom strasnym okynku je primo ohavne. Ale mohl bych to nejak priohnout – snad.

A posledni vec je XOSD hlaseni novych mailu pro evolution. Zjistil jsem, ze by evolution melo generovat zpravu na D-BUS, takze ted uz jen pustit neco, co na ni bude cihat a zobrazovat hlasku – to by snad jit mohlo. Projekt Gnome OSD by tohle mel umet, ale nechci mit v systemu dve knihovny, ktery delaji stejnou vec. Ale mohl bych si tam vzit inspiraci jak se povesit na ten D-BUS….

Hnus nemoc

Dneska jsem se probudil a opravdu se mi neudelalo dobre. Myslel jsem si, ze to casem prejde, ale do obeda se to nezlepsilo. Tak jsem jen neco zkousel v linuxu. Nainstalil jsem evolution a premigroval postu z thunderbirda. Evolution se mi zda sviznejsi, plus ma kalednar, tasky a memo, takze se vylbnu dosyta.

Zkousel jsem rozjet synchronizaci s PDAckem, ale SynCE ma nejaky psychicky problemy s pripojenim k PDA, takze to nejde. Zjistil jsem konecne, jak funguje multisync. Zkusil jsem i opensync, ale kvuli tomu SynCE to neslo. A jak to tak vypada, SynCE bude spis podporovat WM5 zarizeni a na stary se vyprdne, takze budu mit smulu. Ale zase je to open source, takze bych to mohl zkusit opatchovat, ale nevim teda kdy… Skoda, ze to nejde.

K veceru se mi udelalo lip, tak doufam, ze mi to vydrzi mimimalne do zitra. Ted zrovna stonat nepotrebuju, kdyz mam tolik prace s disertaci. Tak doufam, ze zitra poladim ten Word Composition, abych mohl konecne zacit delat na 5. kapitole.

PSP

Vyzkousel jsem par her na PSP a musim rict, ze jsem opravdu zklamany. Nejvic me bavi Lumines, NFS Underground Rivals a Practical IQ. Micromachines jsou vypraseny, takze se to skoro neda hrat – kvuli kamere. Wipeout ma hezkou grafiku, ale je to celkem nuda. Fireup za chvili omrzi a ma to priserny ovladani. Pac Man World 3 je nehratelny diky 3D kamere. Ridge Racer je dobra arkada, ale na NFS to nema (ani nemuze, pac je to stary jak svet) – uvidim co Ridge Racer 2. Ja chci neco jako frozen bubble, Space Invaders nebo nejaky 2D bludiste. Na tom se clovek maximalne vyradi.

EDIT: Podarilo se mi zapnout HTML editor ve WordPressu, takze uz zase muzu zvyraznovat, linkovat, atd. Hura! Sibalsky to schovali do osobniho profilu…

Vlece se to

Cas se posledni dobou strasne vlece. Den utece jako voda. V zasade nic neudelam a uz abych sel spat, protoze jsou 3 hodiny rano. Mel bych se vic venovat disertaci, ale vazne na to nemam naladu. Vlastne nemam naladu na nic, ani programovat. Poflakuju se a zadny vysledky za mnou nejsou. Nenavidim to. Vcera jsem se ani nedostal k tomu napsat na blog :(

Vcera mi ruplo v kouli a objednal jsem si PSP. Ja vazne nemam co na praci… PSP ma pro me dve zajimavy stranky. Jednak SDK existuje pro linux. A zajimavy je ten boj Sony vs. Hackeri, kteri vymysli, jak obejit ochrany, ktery Sony implementuje do kazdy novy verze firmware. Zatim hackeri celkem slusne bojuji. Vzdy je to jen otazka casu, nez na to prijdou. Nevim, proc Sony neudela otevrenou platformu. Ceho se boji? Kdyz to srovnam s tim, jak otevrena je platforma Windows Mobile, neda se to se Sony srovnat.

Dneska jsem zjistil, ze muzu mit plnohodnotny ucet u PayPalu. KONECNE! Takze jsem asi 2 hodiny stravil nastavenim PayPalu a pridavanim tlacitek Make a Donation. Tak ted uz nic nebrani tomu, abych byl bohaty :-D Osobne me zajima jak budou reagovat lidi, kteri muj soft pouzivaji. Nechci pouzivat slova jako komunita, protoze realne zadna komunita kolem myho softu neexistuje. Ostatne okolo woken vznikaji ponekud odlisnejsi typy komunit, nez je to treba u linuxu (nerikam lepsi nebo horsi, ale jsou jineho razu – alespon takovy z toho mam pocit). Jak rikam: v prvni a posledni rade je to o lidech.

A jak tak koukam, tak z WordPressu mi vyhodili psani primo HTML. Snad to tu nekde najdu a zase povolim…

pRSSreader

Vcera v noci jsem do 3 hodin do rana programoval stub na ladeni sluzby, ktera pobezi na pozadi. Sluzba se pusti ok, zkontroluje, co se ma updatnout. Stahne to, ale pak se to zasekne a dal to nechce jet. Netusim, cim to je. Ale hned pri prvnim behu stubu jsem nasel jinou hezkou chybku (Access violation error)

Jinak jsem pres den jeste opravil par drobnosti. No beta se nam blizi…

Open source

Nainstaloval jsem si na desktop program xonclock (hodiny v plose). Ale nejak to melo problemy s nacitanim konfiguraku. Tak jsem koukl do zdrojaku, nasel chybu, opravil, poslal patch a dnes mi autor poslal mail, ze vydal novou verzi, ktera obsahuje muj patch. Tohle se ve svete priprietarniho kodu nestane. Ale nebudme naivni, opravit zasadni chybu v aplikaci, ktera ma pres 100K radku neni jednoduche. Clovek se v tom musi vrtat hodne dlouho nez neco objevi. A pokud nezije s aplikaci jako vyvojar, nema v podstate sanci cokoliv udelat. Rozhodne ne designovy zmeny. Rozsireni, pokud neni nejake rozhrani pro psani “pluginu”, take nenapise. Maximalne muze opravovat chybu typu neinicializovanych promennych. Az po velmi dlouhem case, kdy pochopi, jak to funguje, muze zacit delat vetsi zmeny a opravy.

A pri teto zmince jeste jedna moje zkusenost s Open Source. Pouzivam gajim jako IM klienta. Je to napsany v pythonu. Nic proti tomu, aplikace je to kvalitni. Na jazyku preci nezalezi, pokud to dobre a rychle funguje. Ale zkusil jsem tam dodelat podporu pro XOSD, proste aby se mi na obrazovce objevilo, ze ze prisla zprava od toho a toho. To preci neni nic tezkyho rekl jsem si a jal jsem se hledat ve zdrojaku. Nasel jsem zhruba, kde ke udalosti oznameni zpravu dochazi, ale nejak jsem nebyl schopny to tam dodelat.

Dalsi vec opet s gajimem. Dodelat pocet kontaku ve skupine v rosteru. Opet neskutecny problem. Pravda, Python ovladam malo az vubec, ale presto by clovek mel by schpopny najit, jak to funguje a najit misto, kde se skupina vklada. Ale tady asi bude problem s GTK+, ktery teda neznam vubec, takze nevim, co presne hledat :(

Takze tohle vlastne neni chyba toho, ze je program open source, ale moji nevzdelanosti. A tak rad bych pomohl, ale cas proste neni. A gajim uz je celkem rozsahla aplikace.

Stejne tak rad bych mel XOSD plugin pro audacious. Jsem schopny se to naucit a pak to napsat, ale proste na to nemam cas :(

Hudba

Clawfinger, Red Hot Chilli Peppers, Frank Sinatra, Roxette

Tiskneme v rytme

Pred nekolika lety jsem donutil rodice koupit laserovou tiskarnu (hp1220). Na kancelarsky tisk, ktery oba rodicove provozuji v celkem hojne mire, je to idealni volba. Laserovka ma nizsi provozni naklady, kvalitnejsi tisk (aspon tenkrat to platilo, doufam, ze i ted). Jelikoz rozhodnuti kterou spocinulo na me, nevahal jsem a vybral tu, ktera ma HW PostScript (abych mohl tisknout z linuxu). Tenkrat jsem to nastavoval celkem dlouho a povedlo se to. Kdyz uz vite, jak se to dela, je to dokonce snazsi nez na woknech.

No dneska jsem potreboval neco vytisknout a zjistil jsem, ze nemam zkonfigurovanej CUPS. Moc dobre si pamatuju, jak jsem si pri instalaci notasu rikal, ted si tam dam CUPS a az ho budu potrebovat, tak ho zkonfiguruju. No a ted to prislo.

Takze:

1. Hura do terminalu s root pristupem a pustit cups,
2. pak sup do epiphany na localhost:631,
3. pridat tiskarnu,
4. popsat co je zac,
5. vybrat IPP,
6. socket://hostname:9100/, kde hosname nahradime IP adresou tiskarny (lokalne nam DNS nebezi),
7. uploadnout PPD, ktery jsme si stahli z linuxprinting.org,
8. tisk do haleluja pres lpr (nezapomeneme nainstalit magicfilter).

Nez jsem si vzpomnel, ze musim nastavit socket://... a ne ipp://..., tak mi to par minut zabralo. Ale vzpomnel jsem si :)

Jinak

Vysel pLamp 1.4.
pLock ma ctvrtou betu, ktera uz snad bude posledni.
Opravena spanelska lokalizace Batti.

Hudba

Joe Satriani, Nahoru po schodisti dolu band, U2.

Xgl a Beryl na gentoo

Lide veci znali asi vi o cem tohle bude. Pro zbytek. Soucasny X servery zobrazuji veskerou grafiku pomoci 2D funkci graficke karty. To neni zrovna nejrychlejsi a tak se prislo z napadem, ze by se dalo vyuzit 3D funkci grafiky, ktery jsou v soucasnych akceleratorech dabelsky rychly. Myslenka je prosta, kazdy okno je obdelnik a na ten je nanesena textura (bitova mapa) s obsahem okna. Videtelnost oken a prekryvani za vas udela grafika, nemusi se to resit softwarove. Dal to prinasi moznost pruhlednosti oken, stinu (to neni nic jinyho nez aplikace nejakyho filtru na nanasenou texturu). Vsechno dela grafika. Plus vas urcite napadnou jeste dalsi veci. Toliko teorie (zjednodusene), ted praxe.

Co k tomu potrebujeme

1. Grafickou kartu s nejakou slusnou 3D akceleraci – otestovany jsou nvidia, ati nebo Intel
2. X server, ktery vyuziva ty 3D funkce grafiky – jmenuje se Xgl
3. Window manager, ktery spravuje pozice oken, vykresluje jejich dekorace, atd. – Compiz nebo Beryl

Instalace

Nez zacnem, muzem si najit, zda a jak je nase grafika podporovana, abysme pak nebyli prekvapeny. Moje grafika je i915 a podarilo se mi to rozjet. Dal potrebujeme modularni Xorg (Xgl neni monolit jako predchozi verze Xorg serveru), tzn. verzi 7.x. Dal je potreba stahnout portage-xgl coz je podstrom baliku, ktery obsahuje Xgl, compiz, beryl a dalsi baliky nutny pro instalaci. Jak se to dela, viz HowTo Xgl. Soucasti instalace je i aktualizace GTK+ plus pridruzenych knihoven jako cairo (detaily viz how to).

Dalsim krokem je instalace Xgl, ktera by mela probehnout bez problemu.

Pak si musime vybrat jestli pouzijeme compiz nebo Beryl. Beryl je fork compizu, ale je zbaven zavislosti na gnome. Pokud pujdete do compizu a nemate gnome, pripravte se, ze se vam do systemu dostane peknych par baliku z gnome. Ja sice z gnome pouzivam jen casti, ale presto jsem zvolil Beryl (v soucasnosti verze 0.1.0 – nedavno vydana). Instalace Berylu probehla taky ok.

A ted to nejtezsi – jak to rozjet. Tohle je malicko problem, protoze navody jsou, ale pro stary verze. Nejdriv je treba upravit /etc/X11/xorg.conf, kam pridate podporu glx, povolite rozsireni composite a pridate par voleb pro svoji grafiku (vsechno je v how to).

Nez se v tom ale zacneme vrtat tak trocha teorie. Pokud pouzivate Gnome nebo KDE, tak ok. V techto systemech se akorat nahradi stavajici window manager berylem nebo compizem a zbytek jede jak je. To je fajn a vetsina navodu popisuje, jak to zaridit pro Gnome nebo KDE. Pokud jedete na fluxboxu jako ja, tak mu muzete rict sbohem. Fluxbox je taky window manager a nemuzete mit dva :(

Jeste poznamka k pousteni X serveru. V navodech se doporucuje nepoustet X server s podporou dri a glx. To urcite plati pro nvidii. Kdyz zakazu dri pro i915, tak je to pomaly a strasne to blika. Proste nepouzitelny. Pokud povolim oboje, slape to vyborne.

A ted vzhuru dolu. Budeme potrebovat dve konzole (oznacime si je 1 a 2). Na konzoli 1 pustim Xgl:

# /usr/bin/Xgl :1 -ac -accel xv:pbuffer -accel glx:pbuffer -deferglyphs 16

Ted bysme meli mit pusteny X server na DISPLAYi 1. Na konzoli 2 pustime xterm:

# DISPLAY=:1 xterm &

Prepneme se na Xserver. Pokud je to nase uplne prvni spusteni, napiseme:

# dbus-launch emerald &
# dbus-launch emerald-theme-manager
# dbus-launch emerald --replace &

Po spusteni druhyho prikazu bysme meli videt okno, kde si vybereme theme. Dal pustime beryl:

dbus-launch beryl-xgl &

A ted bysme meli mit dekorace a muzeme si hrat. Nastaveni berylu:

dbus-launch beryl-settings

Pokud chceme videt zmeny:

dbus-launch beryl &

Stejne tak pro emerlad. Pokud upravujeme theme pres emerald-theme-manager, tak pouzijeme:

dbus-launch emerald &

Opetovny spousteni delame opet pres 2 konzole, ale v xtermu, pak uz staci jen:

# dbus-launch emerald &
# dbus-launch beryl-xgl &

Netvrdim, ze to nejde jinak, ale podle navodu, ktery rikaly, ze staci upravit startx skript a pak pres .xglintirc pustit potrebny veci, to neslo.

Dojmy

• Vyborna konfigurovatelnost (celkem jsem se vyradil).
• Nektery theme jsou i hezky, presto jsem si udelal svoje (tmavy), abych videl, co s tim jde a co ne.
• Zatez procesoru: obcas skoci i na 50%, ale jinak se to drzelo pod 20%. Problem byl, kdyz jsem pustil gkrellm2 – zatez skocila na 70% (az budu chtit topit notebookem, tak vim, jak na to).
• Skrolovani v epiphany trochu vazlo.
• Zlobil urxvt – obcas nebylo videl, co clovek pise, xterm  se dal pouzivat.
• Kdyz si to clovek prizpusobil, tak se s tim dalo dost veci udelat.
• Nema to nejaky root menu jako fluxbox, odkud bych spoustel aplikace, ktery nemam na klavesovych zkratkach. Mozna to jde, volby pro to jsem tam videl, ale nevim jak. Nezkoumal jsem to dal.
• Obcas zmizi dekorace.
• Obcas se zmrvi pozadi.
• Xgl ma problemy s ceskou klavesnici. Nerespektuje mi konfiguraci z xorg.conf, kde mam prepinani na shifty. Cesky layout se da vynutit pres setxkbmap. V gvimu to pak psalo perfektne cesky. V terminalu ne, ale tam mam stejny problem i na Xorg serveru.
• Neprisel jsem na to, jaky modifikator je prirazen pro win klavesu – chtel jsem tim prepinat plochy.
• Super vec je seznam oken na plose – vyvola se stiskem Pause – okna se zmensi a usporadaji a clovek si muze vybrat, na ktery se prepnout.
• Otaceci krychle je fajn, ale vic se mi libila rozbalena a zmensena, kde clovek videl zmenseniu toho, co ma na plose, a mohl tim soupat doleva a doprava.
• Krychle nemusi mit jen 4 steny (pak uz to ale neni krychle), takze kdo je zvyklej na vic ploch jako ja, neprijde o ne.
• Zmena plochy s tim, ze aktivni okno se presouva taky. Rozhodne dobry napad.
• Pokud jsem mel u oken definovany stin, objevoval se i u menu, coz jsem zrovna nechtel.

Zaver

Verze 0.1.0 napovida, ze Beryl jeste musi ujit dlouhou cestu, ale myslim, ze jde spravnym smerem. Doufejme, ze dojde i na nejake optimalizace, preci jen mi to jeste prijde, ze to procesor zatezuje az moc. Ale ono nez se to dostane do 1.0, tak tu budou uplne jiny pocitace.

Pokud znate nejakyho windozaka, tak mu to rozhodne ukazte! Tohle wokna zatim jeste neumi. Uvidime, co prinese Windows Vista a v jaky kvalite (urcite to bude stabilnejsi, ale jde mi spis o HW naroky a jak to bude zatezovat HW). Nemyslim si, ze bezny sekretarky budou chtit rotujici krychle a prepinani ploch. Taky obycejny uzivatel nikdy nevyuzije tolik funkci, sam jsem toho musel notnou radku povypinat.

Pokud to budete pouzivate, pripravte se na pady – rock stable to rozhodne neni.
Urcite to chce zlepsit pouzitelnost. Zatim se v tom podle me neda seriozne pracovat. Jednak jde o zvyk, ale to by nemel byt az zase tak velky problem, ale hlavne jsou dulezity vazby na X server, aby klavesnice fungovala tak jak ma, coz je pro nas v CR dost zasadni. Jinak mam z Berylu celkem dobry pocit a drzim place pri dalsim vyvoji.

Otrokem GUI

V dobach, kdy jsem pouzival Windows to bylo zvykem. Klikat a klikat. Cim vic ale clovek programoval, tim min klikal a chtel ovladat programy klavesnici. A tu nahle zjistil, jak jsou nektere programy spatne udelane (nektere veci bez mysi proste udelat nesly) nebo jak jsou omezene.

Zmenu prinesl linux. Puvodne clovek taky dost klikal. Hlavne, kdyz jsem nainstaloval KDE (no ale to uz je hodne dlouho – tenkrat to byla verze 3.3). Ale ta byla pomala. Pak jsem zkusil GNOME, to uz bylo rychlejsi, ale porad to nebylo ono. Az jsem uvidel u kamarada fluxbox. Okamzite jsem vedel, ze je to to co chci. Nainstaloval, zkonfiguroval a pouzivam dodnes. Fluxbox konfiguruju zasadne pres textovy konfiguracni soubor – klikatka sice existuji, ale uz je nepotrebuju. Super vec na fluxboxu je, ze nema ikonky na plose – da se to priinstalovat, ale kdo by to delal :-) Ikony na plose nepotrebujete, i kdyz si myslite, ze jo. Na svoji plose mam veci jako vypis kernelovyho logu, kalendar a take nesmi chybet nejake sexy pozadi (chceme se preci pohybovat v prijemnym prostredi, kdyz uz u toho kompu travime tolik casu). Aplikace spoustim pres “teply klavesy” :) Ale to jsem odbocil. Takze cim vic jsem pouzival linux, tim min jsem klikal a mohl vic pouzivat klavesnici. Spoustu veci poustim v konzoli, pac to rychle nabiha. A jelikoz to nema GUI, tak to ma nejaky prikazovy jazyk, ktery zpravidla byva dost mocny, takze s nim udelate spoustu prace. Dal to neni tak nabubrely a programatori se mohou vic venovat funkcnosti nez psanim GUI. GUI je 70% kodu – fuj!

Ale nektery veci jinak nez v GUI nejdou – program na kresleni grafiky (gimp, inkscape), prehravac videa (mplayer), prohlizec obrazku (xv), internetovy prohlizec (mam rad links, ale obrazky ve strance to proste nevykresli), majlovy klient (dlouho jsem pouzival mutt a mam ho rad, ale problemy jsou s prilohami, ktere je nutno otvirat, a komfort GUI aplikace mutt proste nema). Dal si myslim, ze IM klient je taky spis lepsi jako GUI aplikace. Prehravac MP3 muze byt, ale nemusi – ja preferuji GUI variantu.

A ted k veci. Dneska uz me vazne dopalilo, ze mi thunderbird neotvira linky v epiphany. Ve woknech je otvirani linku v default prohlizeci jednoduchy – stara se o to shell. V linuxu si to clovek musi udelat, pokud ma nestandardni konfiguraci jako ja. Vim, ze se da udelat, aby TB otviral linky ve FFx. Pro epiphany je uprava snadna:

V souboru ~/.thunderbird/<random_string>/user.js mit:

user_pref("network.protocol-handler.app.ftp","/usr/bin/epiphany");
user_pref("network.protocol-handler.app.http","/usr/bin/epiphany");
user_pref("network.protocol-handler.app.https","/usr/bin/epiphany");

Bohuzel se mi nepodarilo donutit TB, aby linky otviral jako novy tab (na coz by mela slouzit volba -n). Skoda.

A abysme mohli v epiphany klikat na majlovy adresy a majlovat, musime v souboru ~/.mozilla/default/<random_string>/user.js nastavit:

user_pref("network.protocol-handler.app.mailto","/usr/bin/thunderbird");

Nebo to nemusime rvat do souboru a muzem v TB pouzit Edit | Preferences, Advanced, zalozka General, Config Editor. V epiphany proste pres about:config, ktery se napise do adresniho radku.

Vsechno to plati pro gentoo a je to prevzato z gentoo-wiki.com.

Refactoring HTTP klienta v pRSSreaderu

Probudil jsem se dnes s naladou dat do poradku bordel v implementaci HTTP klienta v pRSSreaderu. Zlate pravidlo sice zni: Kdyz neco funguje, nerejpej se v tom, ale jak se veci postupne nabalovaly, zacal byt HTTP klient pekna zrudicka.

Dodnes to v pRSSreaderu fungovalo tak, ze existovala trida CHTTPClient, ktera se pripojila k serveru, dokazala na server poslat data, precist data ze serveru. Casem pribyla moznost pristupovat na serveru pres proxy (SOCKS a HTTP). Nedavno jsem dopsal HTTPS. Tridu CHTTPClient pak vyuzivala trida CDownloader, ktera zajistovala logiku HTTP (pripojit, poslat pozadavek, prijmout odpoved, udelat authentikaci, zpracovat chybove stavy, atd.)

Dneska jsem procistil kod, vnitrne ucesal, vyhazel nektery epotrebny metody a datovy cleny. Take jsem vydelil novou tridu CHttpSocket, ktera zapouzdruje socketi funkce. Takze je to ted prehlednejsi a lip se to bude udrzovat.

Ale zjistil jsem zasadni problem. Nefunguje mi HTTPS zpoza proxy serveru. Tohle budu musel dodelat behem beta testovani, ted na to nemam naladu. Ani nevim jak na to. Musim si to nechat projit hlavou.

V souvislosti s refactoringem kodu, ktery se stara o HTTP, jsem zkousel jak je to s tim spojenim pres ActiveSync. Zase jsem stravil par hodin na groups.google.com a hledal. Uz se mi podarilo najit 2 lidi, ktery maji stejny problem. Sranda je, ze jim na jejich otazky nikdo neodpovedel :( Porad se tvari, ze popisovany problem neexistuje. Asi jeste nepsali RSS reader s masivnim cachovanim :) Zkousel jsem vsechno mozny, od prehazovani kodu po alternativni DNS resolvovani, ale nic zasadniho to neprineslo. Zajimavy zjisteni je: kdyz uz se nejde pripojit treba na news.google.com, tak se tam nikdo nepripoji – ani PIE. Takze PIE nedela zadny mind hack na ActiveSync, ktery by zajistil, ze se vzdy pripoji. Muze se to podelat. Jak to tak vypada, problem se od connect prenesl lehce smerem k DNS resolvovani. DNS se sice resolvne a connect() pak kiksne, ale problem bude asi v DNS cachovani na strane ActiveSync. Nechapu, jak muze takova chyba prezivat tak dlouho. Tady musim pochvalit vyvojare SynCE, ktery slape jak ma, ale IMHO to bude tim, ze linux na lip zpracovany TCP/IP stack nez Windows. Dal jsem zjistil, ze kdyz pres kazdym pozadavkem hodim Sleep(2000), tak je problem s Connection refused mensi, cili pripoji se to na vic siti. Jakoby se AS potreboval vzpamatovat z toho zahulu co na nej PDA chrli. Asi neni stavenej na rychlejsi prenosy, coz by vysvetlovalo, proc spojeni pres WiFI a BTH funguje.

Deni ve svete

Uz delsi dobu je mezi nami kernel 2.6.18. Uz se na nej tesim, doufam, ze uz mi pujde poradne MIC na laptopu. V 2.6.17 se ozval jednou, ale pak to nejak prestalo pracovat, nevim proc :( Uz se tesim, az se kernel objevi ve feedu packages.gentoo.org. A vubec nejlepsi bude az se objevi kernel 2.6.18-suspend2.

V souvislosti s MICem jsem vcera zahlidl novou verzi ALSA (1.0.13_rc3), takze nadeje na funkcni MIC jsou velke.

Taky je novy wine (0.9.22), tak si asi zkusim nainstalit nejakou strasi gamesku – kupr. AOEII. Ale nevim jak pak budu psat tu distertacku :)

Dalsi prijemna vec: lm_sensors jsou ve verzi 2.10.1. Cekam na ebuild a doufam, ze konecne budu moci monitorovat teplotu CPU a HDD v laptopu.

Jinak

Jinak jsem zase dostal par stupidnich majlu, ktery si stezovaly na veci, se kteryma moje prgy nemaji nic spolecneho. Zase se ozval jeden, co neumi cist. A zase me vytocili dementi, ktery telefonuji do rozhlasu a neumi se vyzvejknout. Standard.

Hudba

Ozzy Osbourne, R.E.M.