Dve strany jedne barikady

Ja vim, ze si pekne nabiham, ale dneska to bude o uzivatelich a vyvojarich.

Byl jsem zvedavy, jak si vede novy pRSSreader (1.4.1) a hodil to do google. Na jedny strance (pise nekdo z Indonesie) jsem se docetl, ze pRSSreader ve verzi 1.3.4 byl opravdu skvely, ale mel nejake problemy. Autor zminuje problemy na Treo750. Zarizeni ma ctvrecovy display a podpora ctvercovych display ve verzi 1.3.4 nebyla v zasade vubec zadna (co si budeme povidat). Taky mu mizely kanaly. Ano, to byl problem stare verze a byla to jedna z nejplacivejsich chyb, ktera byla ve verzi 1.4.1 opravena (mezi prvnimi). Dal mu to neslo odinstalovat. Taky znama chyba, dost se to resilo ve vyvojarskym mailing listu, poskytl jsem navod, jak pRSSreader odinstalovat manualne a tuto chybu “opravit”.

Pobavilo me, ze se autor clanku udivoval, jak to, ze freeware aplikace muze byt skoro tak dobra jako komercni. Odveky problem freeware je, ze vznika ve volnych chvilich autoru, nikdo neplati vyvoj, takze se vyviji, jak je cas. A cas je jednim z hlavnich faktoru, na cem to stoji a pada. Dalsi problem je, ze jednotlivec nikdy nema k dispozici prehrsel zarizeni, na kterych by mohl testovat, takze vlastne testuje jen na svem PDA. Sam jsem se divil, kdyz jsem zacinal, jak se jeden kod muze na ruznem HW chovat ruzne, ale zkusenost cloveka naucila, jak delat veci, aby to funguvalo, kdyz ne vsude, tak aspon skoro vsude :) Pokud je clovek aspon prumerny programator a kdyz se tomu fakt venuje, tak se daji udelat opravdu hezke vecicky, ktere, pokud jsou navic zadarmo, je to prijemne a ktere se mohou rovnat komercnim aplikacim, i kdyz, co si budeme povidat, za nimi budou vzdy “zaostavat” uz jen z toho duvodu, ze se jim nelze venovat tak, jako se firmy venuji svym komercnim vecem.

Takze chyba s odinstalaci se projevoval hlavne na WM5+ zarizenich a ja mam PPC2003SE, takze tohle byl prusvih. Nicmene pRSSreader byl dost zasadne prepsan a delal jsem na tom sam skoro rok. Behem te doby vyslo 7 testovacich verzi, lidi pomahali pres mailing list jak mohli. Nakonec jsem dospel k tomu, ze nejlepsi bude otevrit kod, at maji lide sanci pomoci i jinak nez jen testovanim. Doufam, ze do budoucna to byl krok spravnym smerem.

Ale zpet k Indonesanovi. Pise, ze mi posilal mail, ale ze muj email nefungoval. Psalo mi mraky ldi a amil dosel, tak nevim, co delal. Dal tu je jeste mailing list, kde to mohl nahlasit. Ono je to ale v tomhle tezky. Kdyz si lidi koupi soft, dostanou k tomu i nejaky ten user support. Tam z nich vetsinou delaji debily, takze nikdo nic nehlasi (prehanim). Pokud je projekt freeware, muze mit nejaky bug tracker, open source projekty to mivaji zhusta. Jenze uzivatele vetsinou neumi hlasit chyby. A nemyslim tim, ze je to jejich chyba. Neni. Vzdyt nejsou vyvojari, takze nevi, jak na to. Takze je to takova strkana z obou stran. Uzivatel strci do vyvojare, ze neco nefunguje, vyvojar strci do uzivatele, aby byl presnejsi, atd. Kdyz jsou ochotny, tak se nekam dostanou a vysledkem muze byt opraveni chyby, k cemuz by to melo smerovat.

Taky je treba mit na pameti, ze lidi, ktery ten freeware delaji, tak to delaji ve svem volnem case, takze kdyz se vyvojar a uzivatel vrati domu z prace, tak vyvojar pokracuje v praci/konicku, zatimco uzivatel kouka na TV ;-D. Je asi jasny, ze po nem nikdo nemuze chtit, aby okamzite reagoval/zkousel/opravoval. Kazdy ma nejaky rytmus prace, neco ma vyssi prioritu neco nizsi. Kdyz se neco nedari, tak neni nalada, atd.

Posledni vec, co me udivila: Je hanba, ze takova pekna aplikace sla s urovni tak dolu (volne prelozeno). Tedy nepise, jakou verzi potom zkousel, ale 1.4.1 to asi nebyla, pac ta vysla pozdeji, nez datum toho zapisu. Nevim, ale 1.4.1 byla nabita vylepsinimi, zasadni chyby (viz vyse) odstraneny, GUI vylepseno, a mnoho dalsiho (jak jsem rikal, delal jsem na tom vic jak rok).

A tohle je prave ta druha strana barikady. Uzivatel nevidi, co je za tim prace, kolik radek kodu, kolik casu, kolik namahy, atd. Uzivatel vidi, zmenu verze a hodnoti podle toho, jestli mu to funguje nebo ne – coz je prirozene. Spravedlive to neni, ale zivot neni fer. Proto si prejme, aby nam nasi uzivatele, vic pomahali a chapali sve vyvojare a my zase chapejme a pomahejme jim. Vzdyt jsme preci vsichni lidi a kdyz chceme, tak se umime domluvit. No ne?

Vyvijime pro PocketPC na 3 zpusoby

Jakozto linuxovy uzivatel bych byl rad, kdyby vyvojove nastroje pro PocketPC byly nativne dostupne pro linux. Z pochopitelnych duvodu nejsou. Jednak kdyz uz nekdo vyviji pro Windows Mobile, tak ma asi i “velky” Windows a ma k dispozici veci typu ActiveSync, atd. Microsoft nema duvod tyto nastroje poskytovat pro linux, kdyz sam vyrabi vlastni operacni system. Taky z hlediska trhu je to nesmysl. Lidi s linuxem, kteri by vyvijeli pro Windows Mobile, neni zrovna miliardy, aby se to vyplatilo. A naslo by se urcite i spoustu dalsich rozumnych duvodu.

Proto je uzivatel linuxu odkazan v zasade na 2 pristupy. Bud pouzije arm-wince-gcc, coz je sympaticky projekt, ktery pouziva gcc pro kompilaci nativniho kodu pro Windows CE. Bohuzel podpora pro MFC zde neni, coz je skoda, protoze MFC je na platforme Windows Mobile dostupne vsude, takze netreba trapit uzivatele s instalaci chybejicich knihoven, frameworku, a jine zbere. Osobne jsem projekt nezkousel, ale z doslechu vim, ze veci ve WIN32API funguji.

Druhy pristup je pouzit virtualizaci a ty wokna si virtualizovat. Mate-li vsak strasi a slabsi stroj jako ja, nelze hovorit o produktivite. Free nastroj pro vyvoj je v zasade jen jeden a to je eVC 4.0 (3.0 uz ze stranek MS stahnout nejde, aspon ja to nevydoloval). eVC 4.0 je pekny, az na to, ze to kazdou chvili spadne, ale co by clovek nechtel od veci co jsou zadarmo, ze? :) Virtualizace se teoreticky tvari hezky, ale prakticke mi to neprijde. Zkousel jsem vmplayer a co chvili zacal ukladat obrovsky kusy dat na disk, ale takovym zpusobem, ze se neslo nikam prepnout, treba ani opustit ten virtualni stroj. Pri ukladani souboru, clovek videl 2-3 s zpozdeni, nez se to ulozilo. Az na tyto problemy to funguje bezvadne. ActiveSync bezi, emulator bezi, eVC bezi, da se pripojit na emulator, lze pripojit i fyzicke zarizeni. Jiny problem ale je napr. nemoznost krokovat binarku z eVC 4.0 v emulatoru WM6 (nekompatibilita, moc nove, eVC nezna). Jo, muzete si koupit VS2005/8 a pak mate “vsechno” funkcni z krabice ;-)

Dale by nekdo mohl rict, ze si to eVC naemuluje ve wine. Coz je myslenka hezka, ale prakticky nerealizovatelna, protoze eVC ve wine nainstalovat nejde. Dalsi problem by asi byl s ActiveSync, takze myslenka na to, ze vsechno odemulujeme ve wine se rozplyne celkem brzy.

No a pak je tu reseni pro tvrdy chlapy. V zasade jde o to prenest nezbytne casti pro preklad a linkovani do linuxu, pro projekt vytvorit Makefile, kod editovat svym oblibenym editorem v linuxu a pouzit make pro preklad a sestaveni.
Co vsechno musite prenest? clarm.exe, link.exe, rc.exe, coz je prekladac, linker, kompilator resourcu.
Kde to vezmete? V EVC 4.0.
Jak to pustit v linuxu? Pres wine :)
Co je k tomu jeste treba? Instalovat SDK pro PocketPC 2003, kde jsou liby a header soubory, ktery bude potreba.

Ovsem jak testovat? Nasnade je prenest binakru na zarizeni a vse delat tam. Ovsem pokud neco nevyjde, musime HR a obnovit zarizeni, coz nas nepotesi. Toz by to chtelo emulator. A ono to jde. Windows Mobile 6 SDK jde pod wine nainstalovat, stejne tak ARM Standalone emulator, SDK ma “jen” binarni obrazy pro emulator.

Zda se to jako fantazie, ale neni. Samotnymu se mi to podarilo a ted muzu psat kod v eclipse, prekladat a testovat v emulatoru a to vse v linuxu, bez zpomaleni vmplayerem. Ovsem stejne jako vsechno, i toto neni prefektni. Emulator nejde pripojit k internetu, takze nelze delat sitove programy. Nicmene i toto by mely byt teoreticky mozne, pokud by se podarilo do wine dostat VirtualPC od MS (instalator pustit jde, ale nedobehl mi do konce). Dalsi vec co muze citelne chybet je nemoznost debuggovani. Holt zpatky na stromy a uzijme si ladicich vypisu…

Pozn.: Vyvoj v C# nezminuji, protoze v tom nedelam a ani o tom nic nevim (a ani nechci :)

Pod poklickou pRSSreaderu – I.

Neni to tak davno, kdy jsem zacal citit potrebu udelat neco s pRSSreaderem. Ono to nejak funguje, ale obcas se vyskytne problem, ktery se bud spatne hleda nebo jeho oprava vyzaduje prilis velky zasah do stavajiciho kodu. Co s tim? Prepis to! To se lehko rekne a hur udela. Nicmene. Logika obstaravajici funkcnost je vcelku dobre napsana a celkem i odladena, takze proc nezacit s refaktoringem?

Cili, prace zacaly a postupuji dopredu. Cile jsou jasne:

1. Jednodussi a unifikovane GUI.
2. Dobra podpora WM5 ale i strasich (co se tyce GUI).
3. Stabilni kod
4. Dodelat zasadni chybejici feature hlavne co se tyka cachovani vseho moznyho
5. Vyhazet zastarale a nepotrebne volby

Co uz je hotovo nebo skoro hotovo:

• Site Manager – sprava feedu. Lze pridavat, hledat, posouvat, presouvat, skupiny delat, OPML file importovat, exportovat.
• Primitivni update – updatene to kanaly, zatim neumime cachovat – vubec nic – cili jako ve verzi 1.0.0.
• Cteni zprav.
• Sousta prace co neni videt – refactoring sitove vrstvy, aj. lahudek, ktere nelze zakoupit v mlecnem baru.

Takze ted je to naprosto primitivni ctecka, se kterou si budu hrat. Pro seznam polozek ve feedu jsem musel udelat uplne zbrusu novou kontrolku – peknej opruz – zabitej jeden celej den a mouchy stale vychytavam.

Neskutecny opruz absolvovan s ArticleView (cteni zprav). Ono to proste nemuze fungovat jednoduse. Je treba udeat 1000+1 hack.

Predelano ukladani, takze konecne se neztrati neprectene, ktere uz nejsou ve feedech. Juchu!

Predelane ukladani ma za nasledek i rychlejsi nacitani. Jupi! Doufejme, ze je to cesta spravnym smerem. Bohuzel to znamena, ze pri migraci na vyssi verzi se user posere. Zase odinstal a novy instal. Mame radi nase vyvojare. Migracni kod se mi psat nechce, kdyz to pujde vyresit odinstalem + instalem.

Mnoho problemu zbyva vyresit. Hlavne co se tyce rychlosti a pohodlnosti ovladani.

Neskutecne mnozstvi featur, ktere se za ty 2 roky (ano je to jiz tak dlouho) nabalily, me primo desi. Jeste vice, nez programovani GUI, ktere bude tyto silenosti nastavovat. Naprosto nechutna bude sluzba na pozadi, ktera stahuje feedy, aniz by pRSSreader bezel. Dalsi lahudkou bude prepsani Today pluginu (chapu proc to hosi od SPB nemaji v prvnim releasu). V neposledni rade to bude kontrolka (neeee!) pro summary view. Stavajici TreeCtrl je nedostacujici.

Jiz ted me ze spani budi budouci emaily, ktere si zadaji zbytecne veci, stezuji si na bugy a rikaji, jak byla stara verze dobra a proc, ze jsem to jako prepisoval. Inu zivot je zmena.

Zemrit v kreci!

Co nas bavi a zabavuje

Zivot je boj. A kdo nebojuje, prohraje. V poslednich dnech jsem si nasel primo vynikajici zabavu. Bojuju s platformou pocket pc. Ne jako uzivatel, ale jako programator.

Par nametu k zamysleni:

• Psat novou kontrolku z niceho je neskutecnej opruz, kterej vam navic nikdo nezaplati. A user jen mavne rukou.
• Neni dobry nechat se inspirovat ovladanim iPhone, kdyz a) nemate multidotykovy display a b) udelat obycejny ovladani mysi s beznymi prvky jako multi-select trva den a clovek by u toho vykvetl.
• Na normalni dialogy funguje RelayoutDialog, ale jak tam flaknu HTML control, tak se mi STATIC control (ma ID jako normal control) neprekresli, mozna ani neresizne.
• Proc se STATIC control neprekresli hned po OnInitDialog, kdyz jste mu tam zmenili text pres SetWindowText?
• Opravu neni dobry snazit se vytvorit dialog, jehoz resource jste pred chvili smazali.
• Nepouzivej GetCursorPos, kdyz nejsi na Woknech, ale na Pocket PC.
• Zabranit oknu, aby se neresizelo, nestalo se full screen a proste zustalo na miste, je nadlisky ukol hodny polobohu.
• Jeden kod, ktery pracuje zaroven na QVGA a VGA displayi s podminkou, ze vysledny efekt je hezky na obou zarizenich, neni relany.
• Bez hacku pro WM5 se neobejdes. Co vypada dobre na WM2003SE je sileny na WM5 a obracene.
• Kdo moc pracuje, nemuze psat na blog.

Prilis…

Ceho je moc, toho je prilis. To je zname prislovi. A kdyz programujete v kuse cely mesic, prumerne 10 hodin denne, prijde cas, kdy je treba vydechnout. Zastavit se. Ohlednou se zpet. Jak jinak nez na kod, ktery byl stvoren :) Zamyslet se. Co delat dal? Prace je dost a nikdo ji za vas neudela. Coz me privadi k jednomu postu na blogu msmobile. Slo o to, jake feature implementovat. Jednim ze zasadnich faktoru bylo, aby se vynalozena prace vratila. Jinymi slovy, pokud vas implementace stoji 50 tisic dolaru a vyuzije to jeden uzivatel, tak jste to mirne receno neodhadli. No tohle je pro komercni firmu zasadni. Stejne tak, ale i pro autory freeware. Druha velmi trefna poznamka byla, ze nejde o to, ze by to neslo nasoftit, ale o to, ze cas je proti nam. Za nekonecne dlouhou dobu se vam podari nasoftit vsechny feature. Ale kdo disponuje nekonecnym casem? Neco implementovat, otestovat a vypustit, stoji priserne more prace. U komercaku vam za to aspon zaplati, u freeeware vam maximalne nekdo posle mail, ze se mu to libi a neopomene upozornit na chyby a doda nezbytny seznam feature requestu.

Ale to husitske hnuti… Tak tedy odpocinek. Rano jsem se probudil a opravdu jsem nemel chut nic softit. Ano i programatori maji sve dny. Opravil jsem jeden bug, jehoz reseni me napadlo pred spanim, hned po tom, co jsem vypl pocitac. No a pak jsem to musel vypnout (rozumnej IDE, ne komp). No a jelikoz neni nic lepsiho na praci, tak jsem se dal na remeslnicinu. Mam tu jeden webovej kseft, kterej je treba napsat, toz vzhuru do toho. Tahle prace je dobra. Nic vas neprekvapi. Delate porad to samy. Zeptat se databaze na data, ulozit, vystoupit na obrazovku. Jediny, kde premyslite, je vzhled stranky. Postupy jsou porad stejne jasny. Vezmi poslana data, zjisti, co user chce, udelaj to, zobraz to. Pokud pod tim tepe dobre udelany framework, prace jde jako na dratkach. Remeslnicit je dobre, kdyz se nechce kreativne tvorit, prokopavat nove cesty, zjistovat, kde kdo zase neco vyprasil a snazit se to elegenatne vyresit. Proste kdyz neni nalada, tak je treba delat neco, co se stejne musi udelat, ale neni u toho treba moc myslet.

Ale hlavne, kdyz se nechce softit, je treba napsat neco na blog :)

Jak pejsek s kocickou programovali dort

Mile deti, zil byl jednou jeden programatorsky pejsek a jedna programatorska kocicka. Jednoho dne se pejsek probudil a povida kocicce: “Napadl me recept na uzasny dort. Bude 1000x chutnejsi nez ostatni dorty a bude nejlepsi na svete.” Kocicka povida: “Tak to bychom ho meli honem naprogramovat, aby nam ho nikdo nevyfoukl.” A tak se dali do prace.

“V cem ho budeme psat?” ptal se pejsek.
“No preci v C++ s COMy. Je to dnes moderni a velky buh zviratek to podporuje,” odvetila kocicka.
Na zacatek vygenerovali spousty GUID, pro kazdy objekt jeden. “Hlavne, abychom jich meli dost pro kazdy objekt,” strachoval se pejsek. Ale kocicka generovala jako diva, takze identifikatoru bylo haba dej. Ono ostatne neni nad binarni interfacy.

“Me se nechce porad opisovat ty dlouhe deklarace trid,” stezovala si kocicka.
“Pockej, napisu ti nejaka makra preprocesoru, aby se ti lepe psalo,” nabidl se pejsek.

“Uz je to celkem veliky dort,” povida pejsek.
“Tak to bychom ho meli nejak roztridit do adresaru,” odvetila kocika a udelala pro dort adresarovou strukturu.

A co se nestalo, po nekolika mesicich prace, pejsek s kocickou udelali svuj prvni release dortu. Byl krasny, vsem se libil a vsem moc chutnal. Prilakal pozornost spousty zviratek, ktera chtela pomahat, aby dalsi dort, byl jeste chutnejsi nez ten prvni. A tak se vsichni dali do spolecne prace na novem dortu.

“Ty COMy nejsou moc dobre,” povida tucnak. “Na mem systemu nefunguji. Nebylo by lepsi dodrzovat POSIX standard, aby by dort prenositelny a nemusel stat stale na jednom miste?”
“Novy dort uz je moc veliky, na to abychom ho prenaseli. A tvuj system, tucnaku, stejne pouzivas jen ty sam,” pravili pejsek s kocickou.

“Dort je prilis pomaly. Je treba jej optimalizovat, aby bezel rychleji,” postezoval si gepard a take pejskovi s kocikou vytkl nevhodne pouzivani vlaken. Pejsek s kocikou uznali chybu a zacali optimalizovat.

Mezitim priletel papousek a spustil: “Ja nepouzivam prekladac C++, ja mam jen C a potrebuju jen C. Bylo by vhodne, aby byl dort prelozitelny jen v C. Nemuzete nas nutit do C++.” A pejsek s kocickou zmenili adresarovou strukturu projektu. Oddelili casti v C a CPP, ale vnitrni zavislost C++ na C nezmizela. To ale pridelalo spousty prace polarnimu medvedovi, ktery pracoval na jinem projektu a dort vyuzival.

Jak bezel cas, soubory se v dortu presouvaly. Tu sem. Jindy tam. Obcas nejaky zmizel. A pak se zase objevil. Ale na uplne jinem miste. Pejsek s kocickou vytvorili nekolik vrstev abstrakce, takze na jadro dortu uz nebylo lehko dohlednout.

A tak to, mile deli, pokracuje az dodnes. Pejsek s kocikou lepi kod v C++, COMu se dodnes nezbavili, s tucnakem se nekamaradi a ledni medved dostal migrenu…

Tap-n-hold v Edit casti Combo Boxu

Situace: Aplikace, ktera neni zalozena na dialogu (v MFC), protoze nechci, aby OK/Close button ji zavrel, ale jen minimalizoval. Takze hlavni okno je CWnd. Na nem dva prvky – CComboBox a CButton. Tapnuti na button spousti hledani vyrazu zadaneho v combo boxu. Combo box, protoze v jeho drop down menu je historie hledanych slov. Logicke. Intuitivni.

Problem cislo 1: Nejde tap-n-hold na edit casti combo boxu, coz je pekne naprd, protoze bezne to uzivatel bude chtit pouzit.
Reseni: Combo box nahrazen CEditem. Ztracime historii, kterou tam budeme muset dodelat jinak.

Problem cislo 2: Kdyz user tapne na SW klavesnici na Enter, tak aby se spustilo hledani. Nic se vsak nedeje.
Pokud bysme meli dialog, tak udelame button se stylem BS_DEFPUSHBUTTON a je vystarano. Rucni pridani stylu do buttonu nejde, ani kdyz se prida poslani zpravy DM_SETDEFID, ktera oznami default control. Neni se cemu divit, nejsme na dialogu, ale jen na CWnd.
Reseni: Odvozeni noveho editu, pridani reakce na zpravu WM_CHAR. Ta posle user-defined zpravu rodici. Ten ji odchytne a vyvola hledani. Dementni, ale funguje.

A to vsechno jen kvuli tomu, aby fungoval tap-n-hold na editu combo boxu! Ja vam radim neprogramujte, jinak skoncite u doc. Chocholouska.

Jeste me napadlo zmenit zakladni CWnd na CDialog, ale obavam se, ze by to byla cesta do pekel.

Certifikaty v pRSSreaderu

V pRSSreaderu 1.3.3 bude jako novinka zabezpeceny pristup na WWW, cili pres https. Doted to bylo tak, ze kdyz pRSSreader pristupoval na https, tak se vzdy ptal uzivatele, zda akceptovat certifikat. Pokud tedy nekdo cachoval HTML pro offline prohlizeni, musel pri kazdem pozadavku pRSSreaderu akceptovat certifikat. To pochopitelne silne otravovalo. Dalo se to vypnout pres volbu v registrech, kdy se certifikaty vubec nekontrolovaly a proste se akceptovaly. Ale to nebylo zrovna moc dobry.

Ted jsem udelal cachovani certifikatu, takze pokud pRSSreader vleze na https a jeste nezna poslany certifikat, zepta se uzivatel, zda chce certifikat akceptovat. Pokud ho uzivatel prijme, je certifikat nacachovan a pri dalsim pristupu ho pRSSreader uz zna, takze se nepta a maka. Certifikaty si zatim pRSSreader pamatuje jen pri svem behu. Je-li ukoncen, vsechny nacachovane certifikaty se ztrati a pro dalsim behu je nutne je znovu akceptovat. Ale do 1.3.4 uz mam jako feature request permanentni cachovani certifikatu. Pak uz to bude skoro dokonaly :)

Babylon a pRSSreader

Dneska jsem aktualizoval lokalizace pRSSreaderu (s “hruzou” jsem zjistil, ze jich je 10). No spis nez aktualizoval jsem pridaval vsechno novyho, co je v englicky, do ostatnich, abych mohl udelat patche a poslat je lokolizatorum. Teda opravdu to stoji silene moc casu. Chtelo by to nejaky lepsi system udrzby, abych to nemusel delat v ruce.

Ale je pravda, ze lokalizace zabira proti kodovani dost malo casu. Vsechny aktualizuju za 1 den, ale nova verze trva pul roku… Jsem zvedavy, kolik lokalizaci se mi vrati a kolik jich verze 1.3.3 bude mit. No, uvidime…

pRSSreader 1.3.3 beta1

Posledni 2 dny jsem dokoncoval 1.3.3 beta1. Vcera v pulnoci jsem to nabuildoval, hodil na web. Rano se ozvaly prvni hlasy, ze jim to nejde nainstalovat. Debil jsem slinkoval QVGA verzi se spatnym DLLkem. Tak jsem to dneska opravil a zverejnil. Tak snad uz to pujde.

Nasel jsem jednu chybu v odinstalaci, tak jsem ji hned opravil.

Pak tam mam jednu chybu v importovani OPML, tak tu si opravim casem.

Beta verze jsou pristupne na jasny pace.